Obdivuhodně nepředvídatelné, překvapivě kuriózní

Výročí svých dvacátých narozenin přijela za svými fanoušky do Prahy oslavit populární irská folkrocková kapela The Frames. Vyprodaný prostor pražského Divadla Archa, které má prý zpěvák Glen Hansard velice rád, se v pondělí večer naplnil teplem a láskou.

Live: The Frames

support: Duke Special, Sváteční pop
místo: Divadlo Archa
datum: 6. prosince 2010

© facebook interpreta

Mám ráda koncerty v Divadle Archa. Zpravidla tam bývá dobrý sound (s ohledem na to, že jsem poslední dobou byla skoro zdomácnělá ve Velkém sále Lucerny, mě zvuk v Arše okouzlil dvojnásob), kromě toho kapacita 1 200 lidí, která se mimochodem v pondělí naplnila, působí rodinně zabydleným dojmem. A The Frames tam spolehlivě zapadají.

Večer zahájil úderem osmé dredatý irský písničkář Peter Wilson alias Duke Special, jenž divákům naservíroval neuvěřitelnou klavírní a pěveckou zručnost. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že se - jak se smíchem poznamenal - právě vzbudil. "Včera jsem to trochu přehnal se slivovicí," svěřil se.

Na jeho půlhodinový set navázala skupina šikovných hudebníků a výtvarníků v čele s Petrem Niklem, která si říká Sváteční pop. Ta během své půlhodinky stihla odkázat na barokní klasiku, moderní elektro i na Jamese Bonda, čímž si vysloužila bouřlivý aplaus spojený se spokojeným dusotem publika.

Ať už ale byli Duke Special i Petr Nikl jakkoli dobří, The Frames je několikanásobně převýšili. Atmosféra, jež se během jejich koncertu vytvořila, vykrystalizovala v něco nepopsatelného. Úžasného. Fantastického. (Teď si trochu připadám jak Lucie Bílá v ČSMT, ale fakt nelze jinak.) A nebylo divu.

© last.fm

Hravě tvůrčí Dubliňané bavili sebe i ostatní. Umně pracovali s dynamikou i s emocemi svých příznivců, jednoduché melodie písní podložili sympatickou upřímností jim vlastní. "Ať se jdou všechny britský kytarovky vycpat," napůl rozhořčeně, napůl fascinovaně pronesl přítomný hudební zpravodaj Roman Jireš a já mu musela dát za pravdu. Kapela hrála s bezprostředně mladistvým elánem, jako kdyby jim snad bylo šestnáct. Málokdo by řekl, že The Frames oslavují už dvacetileté jubileum.

Podivuhodná na písničkách kapely je jejich rozmanitost. Můžete si je poslechnout před usnutím, při běhání, do auta i na koncertě a v každé situaci znějí prostě jako pecky určené přesně k těm konkrétním podmínkám. Nikdy se neoposlouchají. Unikátní barva Hansardova hlasu chvílemi připomíná Nicka Cavea, chvílemi Leonarda Cohena, jindy zase Alexe Banda nebo Roberta Smithe.

"Strašně to se mnou lomcuje," zasněně se usmívala má kamarádka během poeticky rozmanité “Finally”. "Poprvé jsem na nich byla před lety na Dobešce. Tenkrát je ještě nikdo neznal, ale byl to fakt nejlepší koncert ever. A dneska je to zase skvělý!" dodala.

Tito pozitivně dojemní Irčané odehráli vcelku dvouhodinovou nálož perfektní muziky. Dvacet let se svými českými fanoušky oslavili peckami jako “Seven Day Miles” z jejich třetího alba “Dance The Devil“, téměř desetiletou “Lay Me Down” nebo chytlavou “Star Star”. Všechny byly přijaty s entuziasmem a s láskou. A ta je potřeba!

• jak jinak (Marek, 07.12.2010 21:44) Reagovat

  pro me trocu necekane opet vic nez vydarenej koncert, jen mala poznamka z mezi britske kytaorvky bych urcite neradil Muse, prave oni a Frames jsou podle me best live kapely (nehlede na moje oblibene u2). Kazdopadne poradna rockova show mozna torchu vic oproti koncertum v letech 2005, 2006 ci 2007 u nas... delka koncertu byla jak vic jak 2 hodiny coz taky potesilo, vrcholem vecera pro me osobne Your Face s Redemption Song a Monument s Hay Day, ktere se zrovna moc nazivo nehravaly
  
  

  • Re: jak jinak (F.D., 07.12.2010 22:13) Reagovat

    Kde se co pise o Muse? Jinak byl to fakt supr koncert! Takova davka emoci a energie zaroven! To by nepredveli ani Radiohead sMuse dohormady.
    
    

• muzika v arše (Štoky, 09.12.2010 10:21) Reagovat

  Ono to je hezký a vlastně i jednoduchý takhle "sundat" britskou kytarovku po koncertě v Arše,přesto si myslím že Frames nehrají britskou kytarovku a ani bych to vůbec nesrovnával ...co mají společného s U2,Muse,Snow patrol nebo dalšími kapelami? Snad jen to že jsou ze stejného ostrova. Mám Frames rád už několik let,ale vadí mi když se nechá člověk unést pocitem úžasného koncertu a pak na vše okolo kouká trochu hanlivým pohledem.
  Jinak co se týká předkapely Sváteční pop nemohl jsem věřit svým uším... zaprvé podle mě naprosto nevhodná předkapela. Fůze všehosi co se snaží být originální pro mě neznamená hned zajímavé. Podle mě hodně lidí je ovlivněných tím kdo to vlastně byl. Jen proto že vystupoval Mila Cais nebo Petr Nikl nezmení můj názor toho, že tohle bych možná tak ocenil po dvou brčkách hodně kvalitního materiálu. Sorry to bylo moc at mi nikdo neříká že tam byla upřímnost a emoce jako pán co stál opodál vedle mě v Arše.
  
  

• Jak to vidím já (Joe Rappapa, 09.12.2010 12:45) Reagovat

  Duke Special-proč ne? Zajímavý.
  Sváteční pop-onanie na druhou.Brrrrr.
  The Frames-pohlazení po duši.Takhle nějak si představuji skvělej koncert.Jen se do něj nevešly všechny moje oblíbené kousky...
  
  

• ... (madforit, 10.12.2010 11:25) Reagovat

  Opet skvele. A to, ze si the frames drzi leta archu, beru jako uctu k fans. Radsi si priplatim 2kila a mam koncert o dve tridy vejs nez cokoliv v lmb, roxy apod., kde vlastne byvaj leckdy koncerty stejne drahe, i drazsi. Je dobre vedet, ze stale existuji lide, kteri to oceni prave treba vyprodanym salem. Seven day mile mi udelala radost, monuments prekvapila v setlistu (zamerne jsem predem negooglil) ... Rad jsem si zas zabroukal dEUS, no a micuv hey day na zaver ... The frames jsou skutecne jedna z nejvyhranejsich kapel po tech letech, ale videt v arse spoustu jinych kapel, zvedlo by to jejich kredit. Ty haly a hucici kopky, ktere u nas tvori tech par koncertnich mist proste vetsinu akci zabiji. Ale to at si resi kapely a promoteri. Jsou kapely, ktery jsem vynechal prave kuli blbejm mistum. A kytarovky at se zahrabat nechodej, at nejen u nas hrajou na lepsich mistech a at hrajou tak koncentrovane a zaroven uvolnene jako the frames :)
  
  

8/10

Recenze: Dua Lipa zní na "Radical Optimism" jinak. Změnila totiž žánr Stala se zpěvačkou, módní ikonou, sběratelkou cen a díky filmům "Barbie" a "Argyle" už i herečkou. Málokdo na své kariéře maká tak usilovně jako Dua Lipa. Nelze ji ignorovat, jejím písním neutečete. Nyní ale vydala desku, která... čtěte zde

Vydáno: 31.05.2024 08:00 v sekci Recenze

8/10

Audio: Nick Cave a jeho žáby. Zpěvák vyslal do světa další singl z nové desky Nick Cave a The Bad Seeds naplánovali na 30. srpna vydání nového studiového alba "Wild God". Po posluchačsky náročnějších kolekcích "Skeleton Tree" a "Ghosteen" či též Caveově spolupráci s Warrenem Ellisem "Carnage", které pracovaly... čtěte zde

Vydáno: 30.05.2024 16:15 v sekci Audio / Video | Audio

7/10

Recenze: Kerry King na solidní desce "From Hell I Rise" ukul jenom další Slayer Napjaté očekávání. Tak nějak lze charakterizovat nálady, které předcházely vydání debutové sólovky kytaristy Slayer Kerryho Kinga, jedné z hvězd Rock for People. Při poslechu alba "From Hell I Rise" se na mysl vkrádá otázka... čtěte zde

Vydáno: 30.05.2024 08:00 v sekci Recenze

Nové desky 21/2024 - od Bring Me The Horizon přes Lennyho Kravitze po Twenty One Pilots Po slabším minulém týdnu přichází slušná nálož hvězdných novinek. Vrací se Lenny Kravitz, mladší generace bude nadšená z Bring Me The Horizon a Twenty One Pilots. Doprovází je mimo jiné Paul Weller, Irena & Vojtěch Havlovi,... čtěte zde

Vydáno: 29.05.2024 12:00 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Recenze: "Four Hands" Ireny a Vojtěcha Havlových je jako zenová zahrada otištěná do tónů Čtyřruční hra na klavír vyžaduje vyšší stupeň muzikantské intuice a telepatie. Samozřejmě, pokud necháme stranou brnkání dětiček, jak roztomilé, na nejnižších stupních základních uměleckých škol. Irena a Vojtěch Havlovi... čtěte zde

Vydáno: 28.05.2024 18:30 v sekci Recenze