Článek
Skupina přiveze skladby ze svého loňského alba I’m With You a představí i nejslavnější ze své historie. Dost bohaté na to, aby koncert stál za to. Příští rok oslaví čtveřice z Los Angeles třicet let existence. Za tu dobu se v její sestavě vystřídalo čtrnáct hudebníků, z nichž jeden důležitý už není mezi živými.
Kytarista Hillel Slovak, rodák z izraelské Haify, skupinu na počátku osmdesátých let se svými spolužáky a kamarády Anthonym Kiedisem (zpěv), Michaelem „Fleou“ Balzarym (baskytara) a Jackem Ironsem (bicí) zakládal. Byl ovšem v té době ještě členem jiné kapely, jež měla nahrávací smlouvu. Ta mu neumožnila natočit s Red Hot Chili Peppers první stejnojmenné album v roce 1984, a tak se s ní do studia podíval až při realizaci kolekce Freaky Styley (1985) a The Uplift Mofo Party Plan (1987).
On i jeho spoluhráči se v té době potýkali se závislostí na drogách, což se chlapíkovi se slovanským jménem stalo osudným. Heroin jej definitivně udolal 25. června 1988, kdy se předávkoval.
Byť tehdy ještě kapela nebyla celosvětově tak populární, mnozí z hudební branže se shodují na tom, že Slovak byl nejdůležitějším kytaristou kapely, mužem, který jí vtiskl spolu s tehdejšími spoluhráči nezapomenutelný a velmi originální sound.
Na postu kytaristy se dodnes v sestavě vystřídalo osm hráčů (na postu bubeníka tři, Kiedis a Flea z kapely nikdy neodešli). Všichni byli výteční instrumentalisté, takový Dave Navarro, jenž v kapele pobýval v letech 1993 až 1998, byl dokonce ceněnou hvězdou, což bylo označení, které si vyzískal jako člen skvělých Jane’s Addiction.
Nejvíce se ale Slovakovi stylově přiblížil John Frusciante, který kapelu před vydáním aktuálního alba v klidu a míru opustil.
Baskytarista Michael Balzary, známý jako Flea
Když Navarro upadl ve druhé polovině devadesátých let do těžké drogové závislosti, musel ze skupiny odejít. V té době díky novinovému článku objevila kapela na drogách závislého Fruscianteho na pokraji bezdomovectví. Nabídla mu post v sestavě, v níž už předtím byl, a navrhla mu, aby se ze závislosti vyléčil. Frusciante, který si mohl vybrat mezi smrtí a hudební kariérou, se rozhodl pro to druhé. Absolvoval úspěšnou léčbu a v roce 1998 se vrátil zpět do skupiny. Došlo k paradoxnímu jevu, kdy se kapela a kytarista „zachránili“ navzájem.
„Pro mě bylo opětovné setkání s Johnem podstatou následujících let. Cítil jsem, že tohle spojení mi umožňuje žít naplno a podporuje ve mně hudebníka a člověka. Namísto toho, abychom padli do průměru a beznaděje, nahráli jsme skvělá alba a začali jsme být velkými hráči hudební scény,“ řekl o návratu kamaráda do sestavy zpěvák Kiedis.
Své nejslavnější album ale Red Hot Chili Peppers nahráli v roce 1991. Jmenuje se Blood Sugar Sex Magik a přineslo řadu zásadních skladeb, které jsou ozdobou pomyslného zlatého fondu hudební historie. Za písničku Give It Away získali ve třiadevadesátém cenu Grammy. V roce 2006 přidali ještě dvě sošky gramofónků. Sice za album Stadium Arcadium (2006) a za nejlepší rockový výkon v písni Dani California.
Jedna velká společná vířivka
Zatím poslední album se jmenuje I’m With You, vyšlo loni v létě a na postu kytaristy jej nahrával Josh Klinghoffer, muž, který byl v minulosti kytarovým technikem Fruscianteho.
O zvuku desky a své úloze v kapele řekl: „Je to mix. Nemyslím, že bych měl jednu cestu a ostatní kluci jinou. Jedině snad v tom, že jsem se přidal na jejich cestě později. Myslím, že to, co bylo důležitou a nedílnou součástí kapely na začátku, stále existuje. Nejsou to čtyři lidé, kteří hrají ve stejném pokoji, píšou hudbu, jamují. Každý z nich má svůj vlastní mix avantgardy, mainstreamu, lásky a strachu. Je to spíš, jako by měl každý svou vířivku a z ní přeléval do jedné společné. A myslím, že tak to bylo s každou sestavou téhle kapely.“
Na otázku, jestli v současné době hrají při tvorbě nových písniček ještě nějakou roli drogy, látka v minulosti s kapelou tolik spojená, Kiedis nejednoznačně odpověděl: „Musí to být jedno, nebo druhé? Nemohl by to být zdravý klub s drogami? No, ani jedno. Nepovažujeme to za faktor, který by něco ovlivňoval. Je to tak, jak to je. Rock’n’roll může být s drogami i bez nich, může být zdravý i nemocný, může být s dlouhými večery i bez nich. Je to tak se vším.“
I’m With You je dobrá deska. A na pondělní koncert stojí zato jít.