Hůlka sbíral ceny v různých anketách, v Českém slavíkovi byl například jednou zlatý, čtyřikrát stříbrný a jednou bronzový, v anketě TýTý se stal objevem roku 1997.
Získal si přízeň i srdce mnoha fanynek. City opětoval vážněji až tanečnici Libuši Haraštové, se kterou se oženil. Manželství vydrželo necelé dva roky. Myšlenky mu pomohlo srovnat buddhistické učení. Dokonale jasno má momentálně ve své práci - vrací se zpátky k opeře.
Deset let trvalo, než jste poznal, že se nejlíp cítíte v klasice?
Už o tom mluvím několik let, ale teď to nabývá konkrétnějších tvarů. Před pár dny jsem měl schůzku s ředitelem Národního divadla Danielem Dvořákem a dohodli jsme se, že bych u něj měl účinkovat už příští rok. Neznamená to však, že bych se úplně vykašlal na muzikál a jinou muziku. Můj hlavní směr se však teď bude ubírat ke klasice. Zároveň připravuju novou desku, kterou si sám píšu. Nebude to samozřejmě klasika, i když některé věci budou z klasiky vycházet.
Jak vám to jde?
Hrozně pomalu. Zatím toho mám maličko, jsem úplně na začátku. Není ale kam spěchat, nedal jsem si žádný deadline. Deska vyjde někdy příští rok.
Nerad pracujete pod tlakem?
To ani ne. U mě to ani nejde, jsem nezkušený autor. Řekl jsem si ale, že už jsem toho nazpíval od různých autorů strašně moc, a tak bych si teď chtěl zazpívat něco svého. K dispozici mám svoje studio a díky tomu můžu v klidu skládat. O texty jsem poprosil Jana Saharu Hédla. Každému se jeho texty líbit nemusí, jsou hodně abstraktní, ale když si je člověk pořádně poslechne, tak zjistí, že nejsou nesmyslné.
Kdy k vám přichází múza: ráno, večer, či v noci?
Když přestanu být líný. U mě to chce být asi docela dlouho někde v klidu, to znamená být zavřený doma v Jevanech. Teprve pak jsem schopný začít něco vymýšlet.
Jak nyní tu svoji "desetiletku" oslavíte?
Chystám na příští rok koncertní šňůru. Zatím to vypadá, že se bude jmenovat MiseX neboli mise deset. Má to být taková rekapitulace toho, co jsem za těch deset let dělal. Jeden koncert bych chtěl stihnout ještě do konce roku. Do toho samozřejmě budu dělat ještě spoustu dalších věcí. Jsem Blíženec, nestačí mi dělat jenom operu, nebo muzikál. Potřebuju změny a extrémy, musím dělat různé věci... Myslím si, že jedna druhou vůbec nevylučuje.
O Blížencích se říká, že mají dvě tváře...
Já jich mám dvanáct.
A kterou z nich máte nyní nasazenou? První, nebo dvanáctou?
Nemám je očíslované, ale poznám, která to je. Aby je někdo poznal trochu blíž, musel by poznat blíž i mě. A někteří lidé tvrdí, že to není úplně bezpečné. (směje se)
Máte asi na mysli své bývalé partnerky...
O těch právě mluvím. Víte, jak těžký je život, když se na nějaký problém nedívám jako každý z jednoho úhlu pohledu, ale ještě z dalších jedenácti? Zní to možná komicky, ale je to tak. Nerozhodný jsem i při obyčejné hádce. Dovedu se totiž vžít do toho, z jakého úhlu pohledu se na předmět sporu dívá ten druhý.
Platí tahle nerozhodnost třeba i v pracovních nabídkách?
To ani moc ne. Když mi třeba nabízeli, abych vystupoval pro pana Grosse na předvolební šňůře, nebylo co řešit. Tam jenom bojuje svědomí s hamižností.
Co tenkrát vyhrálo?
Svědomí. Nedělal jsem to.
Pro premiéra Paroubka byste to udělal?
Zrovna teď to řeším. Dostal jsem nabídku na nějakou akci, která údajně není pro žádnou politickou stranu, ale je pod patronací předsedy vlády. Myslím si, že to dělat nebudu. Jakmile je to ministerský předseda, tak to je politika. A co předvedl pan Paroubek v poslední době, to mě opravdu nenaplnilo zvláštní důvěrou.
Narážíte jistě na technoparty CzechTek, předtím jste měl k premiérovi větší sympatie?
Nebyl mi sympatický od začátku, ale nevěděl jsem o něm vlastně vůbec nic. Teď se projevil pro mě dost negativním způsobem.
Když jsme u té politiky, co říkáte ministru kultury Vítězslavu Jandákovi?
Pana Jandáka znám jenom díky tomu, že jsme spolu točili film Z pekla štěstí. Párkrát jsme se letmo setkali. V soukromí na mě zapůsobil jako velmi sympatický a příjemný člověk. A že je ministr kultury? Podle mne je dobře, že je od divadla. Je to herec, má pohled z druhé strany. A pak - dokázal dát dohromady zlínský festival, což dokazuje velké manažerské schopnosti.
Celý rozhovor najdete v dnešním vydání MF DNES v příloze Léto.
