Neměli byt,
měli jen vztek,
na svůj malý plat.
Chtěli se vzít,
protože řek,
že ji chce mít rád.
Když se pak s ní
potichu vkrad
do kostelných vrat.
Veliký zvon
vyladil tón
a sám začal hrát.
Ton-ton, ton-ton, ton-ton-ton,
zvoní do ticha věžní zvon,
ton-ton, ton-ton, ton-ton-ten,
ať svět ví, že je slavný den.
Neměli stůl,
židle jen půl,
ale velkou měšť.
Jen kvůli nim,
pokud já vím,
rozkvet zlatý déšť.
On si ji ved,
oheň a led,
k lůžku z vodních řas.
A kudy šel,
tam tudy zněl,
zvonu jasný hlas.
Ton-ton, ton-ton, ton-ton-ton,
zvoní do ticha věžní zvon,
ton-ton, ton-ton, ton-ton-ten,
ať svět ví, že je slavný den.
Ton-ton, ton-ton, ton-ton-ton,
zvoní do ticha věžní zvon,
ton-ton, ton-ton, ton-ton-ten,
ať svět ví, že je slavný den.
La la la la ...
Ať svět ví, že je slavný den.
|
Helena Blehárová:
2 Unlimited:
Helena Blehárová:
