Cortés: Až budeš má, ať léta plynou,
srdce mé se nezmění,
já nechci znát už víckrát jinou,
mám tě rád až k zbláznění.
To mluví cit a žádné zdání,
bez tvé lásky žít je trest,
až budeš má, chci na tvé přání,
i to modré z nebe snést.
Allanovy: Nač ty sliby, nač ty řeči ?
Lásku nikdo neosvědčí
tím, že si ji veršem přizdobí.
Řeč se mluví, pivo pije,
kdepak je však poezie,
když je třeba utřít nádobí ?
Před svatbou se leccos říká,
jenže, co je do básníka,
když ho tuhý knedlík rozzlobí ?
Nejde jenom o vyznání,
taky skutky, milí páni,
skutky lásku násobí.
Cortés: Až budeš má, ať léta plynou,
srdce mé se nezmění,
já nechci znát už víckrát jinou,
mám tě rád až k zbláznění.
To mluví cit a žádné zdání,
bez tvé lásky žít je trest,
až budeš má, chci na tvé přání
i to modré z nebe snést.
Allanovy(spievajú svoj text zároveň s Cortésovým):
Nač ty sliby, nač ty řeči ?
Lásku nikdo neosvědčí
tím, že si ji veršem přizdobí.
Řeč se mluví, pivo pije,
kdepak je však poezie,
když je třeba utřít nádobí ?
Před svatbou se leccos říká,
jenže, co je do básníka,
když ho tuhý knedlík rozzlobí ?
Nejde jenom o vyznání,
taky skutky, milí páni,
skutky lásku násobí.
|
